od Heleny Hubáčkové mám tento JÍDELNÍČEK PSA

Složení krmné dávky
    - syrové maso:
    drůbeží (při porcování, pokud je to třeba, maso rozdělujeme mezi klouby tak, aby nevznikly ostré konce přesekaných kostí)
    hovězí
    skopové
    - další zdroje bílkovin (jako doplněk a obměna):
        králičí maso
        ryby
        mléčné výrobky (tvrdé sýry, jogurt, tvaroh - POZOR, tvaroh není dostatečným zdrojem vápníku, jak se často mylně uvádí!), obsah tuku by měl být normální (smetánky a Bobíky nejsou příliš vhodné, jsou zbytečně tučné a sladké)
        vejce - celé vejce lze podávat jednou, maximálně dvakrát týdně (samotný žloutek je možno
        zkrmovat častěji - určitě však ne denně)
    - kosti: při zkrmování celých kuřat apod. je poměr kostí v krmné dávce ideální. Lze podávat mleté maso  
        s umletými kostmi, nebo podávat kosti samostatně, máme-li k dispozici pouze svalovinu. Kosti by měly být měkké, ideální jsou telecí nebo z mladých prasat s kloubními hlavicemi (ne
        nařezaná páteř s tvrdými žebry).
        Kosti jsou nejen důležitým zdrojem vápníku, ale pomáhají psovi čistit zuby, posilovat žvýkací
        svaly a dásně a v neposlední řadě jej dokáží na nějakou dobu příjemně zabavit.
    - vnitřnosti: jsou důležitým zdrojem vitamínů i minerálních látek. Vhodnější jsou opět vnitřnosti z mladých
        zvířat nebo drůbeží (nestihlo se v nich nastřádat tolik metabolických zplodin).
        Poměr v krmné dávce se dá odvodit od poměru vnitřností k masu a kostem u celého zvířete
        (slepice nebo králíka) – každopádně méně znamená více!
    - obiloviny: vhodná je rýže nebo ovesné vločky. Rýže i vločky musí být vařené (v syrovém stavu jsou málo stravitelné a mohou způsobit průjem).
        Obiloviny by měly tvořit u štěněte asi 1/10 - 1/5 krmné dávky, s přibývajícím věkem se tento
        poměr bude měnit až na 1/3. Záleží vždy na momentální kondici a zátěži psa (obiloviny jsou
        zdrojem především sacharidů a vlákniny), maximum je 1/2 krmné dávky (obvykle u starých psů, kterým nadměrný přísun bílkovin zatěžuje ledviny). Poměr je míněn váhový v nevařeném stavu, nikoli objemový. (Jako orientační pomůcku si opět lze představit natrávený obsah střev a žaludku v poměru ke zbytku těla nějakého býložravce.)
    - tuky: tuk je důležitým zdrojem energie pro psa (získávání energie z bílkovin nebo obilovin je pro organismus podstatně těžší).
        Tuk lze zkrmovat živočišný (pokud nemáme pouze čistou svalovinu, obvykle jej na mase bývá dostatek). Přidávat lze také kvalitní rostlinný olej (především v zimě nebo při vysoké zátěži) –     pro dospělého psa cca 1 lžíce oleje denně (rozhodující musí být vždy kondice psa – pokud má pes tendenci tloustnout, tak už další tuky nepřidáváme).
    - zelenina, ovoce: je dobré štěně již od začátku zvyknout na konzumaci syrové zeleniny a ovoce. Většina
        československých vlčáků má k pojídání takovéto přirozené stravy vrozený sklon (nejeden majitel má občas na zahrádce „sklizeno“). Pokud štěně nemá o zeleninu zájem, lze ji samozřejmě přimíchat do masa.
        Pozor na mrkev je to významný zdroj karotenu, který může ovlivnit zbarvení (především oka),
        tedy nic nepřehánět (ostatně jako se vším).
    - další zdroje vitamínů a minerálů: ořechy
        naklíčené obilí (lze umlít)
        nasekané kopřivy (lze spařit)
    - minerální a vitaminové doplňky: obvykle není možnost krmit celými zvířaty (chybí tedy krev), proto je
        nutné do stravy přidávat vitamíny a minerální látky.
        Roboran -  dávkování dle návodu; vhodnější je malé množství denně, než jednorázové vetší
        dávky. (Pro malé štěně zhruba na špičku lžičky 1x denně.)
        Canvit Junior – lze používat místo Roboranu – je určen speciálně pro štěňata a mladé psy – dávkování je 1 tableta na 5 kg živé váhy na den, tedy se dávkování lépe odměřuje. Při současném podávání Pangaminu nebo hodně pestré stravě bych doporučila dávkování trochu snížit.
        Pangamin (doporučuji Pangamin s pupalkou, prodává se v lékárně) - pivovarské kvasnice.
        Obsahuje především vitamíny řady B, ale i další látky. Pomáhá čistit organismus, prospívá srsti.
        Malé štěně 1/4 tablety jednou za dva dny až denně. Dospělý pes 2 - 3 tablety denně (rostoucímu štěněti množství upravit poměrně k tomuto dávkování). V den, kdy má pes vnitřnosti Pangamin raději vynechat.
        Tyto doplňky je vždy třeba dávkovat s ohledem na složení krmiva; čím je strava pestřejší a čím více se blíží přirozené skladbě potravy vlka (tedy celá nevykrvena zvířata – např. slepice, králík), tím méně je zapotřebí dodávat vitamíny a minerály (stačí např. preventivně 1x týdně).
    - kloubní výživa: pro správný vývoj a růst kloubů a chrupavek lze přidávat do krmiva kloubní výživu (doporučuji Alavis – prodává se přímo pro mladé psy a štěňata, zhruba od 9 měsíců lze podávat Alavis pro koně, ale je nutno vypočítat dávkování!). Jeho podávání by se mělo aplikovat alespoň
        v době růstu.
Počet a způsob krmení
malé štěně (od pěti týdnů) - 4x - 5x denně
1/2 roku - 3x denně
1 rok - 1x denně (1x týdně hladovka)
Počet krmení během dne se snižuje postupně. Asi do 9 týdnů krmíme tolik, kolik štěně sní. Kolem 9. týdne upravujeme velikost krmné dávky tak, aby štěně bylo ve vyhovující kondici, tedy ne podvyživené, ale v žádném případě také tlusté!
Krmivo by mělo mít zhruba pokojovou teplotu (u štěněte ustájeného venku i více – cca 37 oC.
Od štěněte psa učíme, aby se po předložení krmiva okamžitě najedl. Pokud pes svou dávku nedojídá, o příslušné množství ji snížíme. Pokud pes s krmením dělá okolky, odebereme mu je a předložíme až v další obvyklou dobu krmení.
Tento způsob, oproti stále plné misce, má několik výhod: pes se naučí rychle zkonzumovat to, co mu předložíme máme neustále kontrolu nad tím, kolik toho pes sní,    okamžitě zjistíme, že pes není při chuti, což může znamenat nějaké zdravotní potíže.
Nezapomínáme také na misku s čistou čerstvou vodou, ke které by měl mí t pes neustálý přístup.

!!! Jedovaté a škodlivé potraviny !!!:
sůl
čokoláda
cibule
syrové zelí
vše, co nadýmá (košťáloviny, luštěniny, ale např. i hrušky ve velkém množství)
hodně kyselé
koření

Správná kondice psa:  pes ve správné kondici má vizuálně znatelné poslední hrudní žebro, záleží ale na délce a hustotě osrstění.
        Žebra musí být každopádně pod kůží dobře hmatná a snadno spočitatelná!
        Malé štěně by rozhodně nemělo mít žádné zbytečné dekagramy natož kilogramy navíc – poškozuje to
        především kosterní aparát, ale zatěžuje rovněž oběhový systém a zvyšuje riziko torze žaludku! Na druhou stranu nesmí být štěně samozřejmě ani vychrtlé.
Indikátorem nějakého problému často bývá stav uší a tlapek. Pokud ouška spadnou (často kolem 3. měsíce při výměně zubů) a během 2 či 3 týdnů se nezačnou opět stavět, může být něco v nepořádku (obzvlášť, jsou-li ouška malá a měla by tedy stát bez problémů). Je třeba se zaměřit na klouby (především nadprstí) předních tlapek, zda nevykazují prošlapy nebo zbytnění růstové zóny. Rovněž na žebrech je možné nahmatat silné zduření růstových zón, pokud dojde k vážným růstovým problémům. Tlapka by navíc neměla být rozevřená s roztaženými a plochými prsty. To vše by svědčilo o případné nerovnováze ve výživě a je třeba vše konzultovat s veterinářem.
        Dalšími indikátory kondice bývá kvalita osrstění a drápů. Obojí by mělo být hladké a lesklé, drápy by se
        neměly drolit nebo podélně štípat, popřípadě vykazovat šupinovité odlupování.


NA CO DÁT POZOR S OHLEDEM NA SPRÁVNÝ VÝVOJ PSA

schody – štěně by nemělo chodit po schodech až do té doby, než mu dostatečně vyrostou končetiny tak, aby po schodech kráčelo normálním krokem
kluzký povrch – štěně by se nemělo často pohybovat po kluzkém povrchu, jako je především plovoucí podlaha či hladké linoleum. Neprospívá to vývoji kostry a správnému držení těla a mechanice pohybu.
pády a skoky – dejte pozor, aby Vám štěně doma nebo na zahradě nemohlo odněkud spadnout (ČSV jsou velmi zvídaví), popřípadě aby odněkud neustále neseskakovalo
přenášení štěněte – štěňátko se doporučuje nosit tak, že je drženo jednou rukou mezi předními a druhou mezi zadními končetinami (tedy nikoli pod zadečkem) – tento způsob se doporučuje jako šetrnější ke kloubům s ohledem na vznik DKK
přetěžování – štěně je třeba chránit před přetěžováním. Délku procházek je tedy třeba zvyšovat jen postupně a např. běhání u kola nelze doporučit dříve jak v 15 měsících.
negativní zkušenosti – snažte se zabránit všem negativním zážitkům, které nejsou nezbytně nutné (jako např. lékařský zákrok) – mohou zanechat na psychice štěněte obrovské následky
socializace – dbejte na správnou socializaci, která je nezbytnou podmínkou k tomu, aby z Vašeho psa vyrostl příjemný psí společník